V pátek večer kolem jedenácté se u mne cestou z Německa zastavil Ondra Bláha, aby si vyzvedl svojí objednanou fungl novou kytaru. V sobotu večer kolem jedenácté už kytara dobře věděla, že jí nečeká žádné občasné domácí drnkání, ale tvrdá práce. U Satanky vál teplý jarní vánek s občasným závanem kouře z ohniště, kde se dalo sedět, tam někdo seděl, a svůj první pokus o získání piva u výčepu jsem musel vzdát. O přestávce už jsem měl větší štěstí. Chlapci hráli jako o život a tak jsem se snažil jim to nekazit. Na kládách jsme pak ještě v hloučku s muzikanty poklábosili, šoupli tam ještě nějakou tu slivovici a vyrazili domů. Kůzle se nám líbilo. Blančiny fotky byly na rajčeti snad ještě dřív, než jsme se vrátili do svých domovů.