Tak jsme si opět zahráli v kadaňském Merkuru a na Kulaťáku. Merkur nezklamal, je to krásná hospůdka. Lidé zde tančí od první písničky, pípa tady snad ani nemá kohoutek a obsluha má co dělat, aby v tom proudu piva stihla nalít nějaký ten rum. Mezi místními jsme si už našli i kamarády a náš Andělíno dokonce i důvěrnější kamarádku. Ke kulaťáku, kde jsme hráli o týden později, mám osobní vztah, protože obsluha pochází z mé rodné vísky. Navíc jsme tu hráli i poprvé a tak jsme tu jako doma. Týden poté jsme navštívili hospodu v Klášterecké Jeseni. Bylo krásně až do noci a pálily se čarodějnice, což se trochu projevilo na obsazenosti sálu. Přesto jsme si hezky zavrzali, piva si dopřáli a i nějaká ta kořalka byla. Blanka usilovně fotila nejen v Merkuru, ale i v Klášterecké Jeseni. Počtem pořízených snímků mne pokaždé překvapí.